neděle 24. května 2009

! Nacvakáno !


Tak mi začla praxe...ještě před měsícem jsem si myslela, jak to bude v pohodě, v podstatě takové prázdniny, kdy jezdím do nemocnice a nemusím nic do školy - bylo nám totiž řečeno, že během praxe byly zkoušky zákázané a tak, že budeme mít zkouškové až v druhé půli června...he he! Teorie vcelku ucházející, ale v praxi nepožitelná - kdo by, prosím vás dneska zkoušel v červnu? Takže nejen, že se nám pěkně do praxe protáhlo zápočtové období, regulérně se do něj zamíchalo zkouškové - termíny máme napsané všechny na květen. Takže v reálu člověk buďto vstává na službu od 6 ráno nebo jde z nemocnice z odpolední po desáté večer, takže uplně ideální období proto narvat do sebe všechna moudra, nemluvě o tom, že za každé hodiny, kdy odběhnu na test nebo na zkoušku si to musím nadělat. Tak mě v blízké době čeká asi nejedna dvanáctka.
Tímto si to u mě jihočeská univerzita dost pokazila, doteď to byla vcelku kompaktní fungující instituce...ale co už! Může být hůř! :-)

Jinak praxe mě baví, jsem už na čtvrtém oddělení, viděla jsem mímo na ultrazvuku, jak se drbe na hlavě, to bylo úžasný! Pak jsem taky krmila hodinu jednoho dědečka na interním oddělení a pak mi řekl, že má zuby v šuplíku :-) No, je to na dlouhé povídání, každopádně čím dál víc fandím zdravotním sestřičkám, myslím, že jsou hrdinky dnešní doby. (Nemyslím ty nakyslé, ale ty, co se přes všechen nátlak dokáží rozdat...a jsou! Fakt že jo!). No není to každý den posvícení a je to docela náročné na psychiku...pořád teď přemýšlím o lidech a o životě, jak je to všecko křehké a taky o stáří, o bezmoci...o štěstí - těším se na porodní sál.

No nic, určitě ještě napíšu nějakou "pocitovku", zkrátka moje objevy z toho všeho...
Trošku toho je poslední dobou hodně a dny letí a noci mi jsou malé..
Splnila jsem si svých pár občasných řádků, ráda bych sem psala víc, snad někdy v červnu...
a teď už dost flákání, mám před sebou další sousto:


pátek 15. května 2009

Návštěvní víkend

Minulý týden se u nás sešla část Šumařiny a mýchpár přátel.
Byla jsem poprvé na vodě!!! Sice jen na pár hodin a na raftu, ale promoknout ve studené jarní Otavě je fakt zážitek...
Byl to víkend plný příjemných setkání ať už se Šumaři, tak s Honzíkem a Vendou, které už jsem moc dlouho neviděla a kdyby nepřijeli, tak ještě dlouho neuvidím a taky s Vikkim a Škubánkem, kterým jsem to tu chtěla už dávno ukázat. Jo jo, Brno si začíná zvykat, že je Dvoukvítek zkrátka odstěhovaná. A Dvoukvítek JE opravdu odstěhovaná a zapouští tu kořeny... ale nebojte se moji milí, mám silné vazby k Brnu a nikdy tam nepřestanu jezdit, protožem jak by řekl Skácel, je to město, které prostě musím...a ačkoli kořeny jsou kořeny a jsem šťastná, tu a tam se najde chvilka, kdy si postýsknu a tak to taky má být.

Jasoň červenooký

Velikonoce na svaté Anně proběhly v příjemné jihomoravské atmosféře. Přijeli k nám naši vedoucí z brněnského Kompasu na svou již tradiční akci "Jasoň". Mezi jednotlivými programy a hříčkami jsme měli dost prostoru na společné povídání, zasadili jsme spolu spoustu stromů a zase o kus zvelebili náš dům. Já jsem si zahrála ufec, prošla si s ostatními milá místa kolem Otavy a hlavně na chvíli se zase cítila jako na Moravě...
foto by Jíra

čtvrtek 19. března 2009

Večerní setkání



Jedu si takhle jednou večer ze školy a v tom můj zrak ulpí na mladé dívčině s červenýma botama.
Tak koukám, přemýšlím, přemýšlím a koukám...
Co to je za tvář, znám ji, ano, ano, je to vážně ONA?!

A bylo to tak. Trochu jsem se usmála a ona mě taky poznala.
Byla to Šuměnka, o které jsem si myslela, že je pražská a prdlajs!
No jo, viděly jsme se párkrát, tak není divu, že se to ke mě nedostalo (moje vyzvědačské schopnosti taky nejsou nijak valné!). Že prý je už pět let budějovická.

Tak jsme prohodily pár vět a já jela domů najednou úplně nabitá.
Před očima mi běhaly obrázky z předloňského ObRoku:
koblihy - Ahilbok - louka - výjezdní rada - Veve, Kimík, Šamík, Lupen, Jiží, Áša - INSPIRO - brokolice - pomeranč...!

A spousta energie a pocity uspokojení z dobře provedené práce...
Jedna velká životní zkušenost.

A v ní opravdu skvělí lidé, na které stačí pár minut se dívat a hned je mi teploučko v břiše.

A hlavně potom to vědomí, že nejsem v Budějicích sama = odřízlá od všech lidí z dřívějška!

čtvrtek 22. ledna 2009

Jak se máme v novém roce?



!!! moc dobře !!!

* Stále se to láme k lepšímu!

* Máme od Vánoc v rodině nového člena - Marušku. Je to moje nové auto a jezdí po všech důležitostech společně s Bertou :)

* Tom má práci a mě se rýsuje brigáda.

* Mám za sebou nejhorší zkoušku!

* Na víkend jedu do Brníčka!

!!! hurááá !!!


neděle 4. ledna 2009

** PF 2009 **



Při novoroční procházce jsem na zamrzlém rybníce potkala spoustu kočičích tlapek
a to mě vedlo k zamyšlení:

kočka má prý devět životů.
A začíná rok dva tisíce devět.

Bylo by to velmi pohodlné skočit si třeba z mostu s vědomím, že se tam dole oklepu a budu moct začít znova. Všechny svoje chyby napravit, nechybovat a celé to zkrátka udělat jinak. A v záloze mít dalších osm pokusů pro případ, že by se to zase nepovedlo.

Tak jsem si řekla, že si poprvé dám jedno jediné předsevzetí:
že se budu snažit žít tak jako bych se právě oklepala pod tím mostem.

Do nového roku přeju vám všem, ať se daří plnit vaše novoroční předsevzetí
a pokud žádná nemáte, ať se vám dobře daří i bez nich ;-)